|
|
Hospicová péče v očích veřejnosti
HAVLÍČKOVÁ, Hana
Tato bakalářská práce se zaobírá tématem hospicové péče. Jejím cílem je komparovat povědomí o hospicové péči u lidí, kteří mají osobní zkušenost s hospicovou péčí, a u lidí, kteří se s hospici zatím nesetkali. Na základě jejich zkušenosti zjistit, jak tato skutečnost ovlivňuje jejich pohled na smrt. K dosažení takto stanovených cílů byla využita kvantitativní výzkumná strategie. Metoda sběru dat se uskutečnila pomocí dotazování, a to technikou dotazníkového šetření. Výzkumný soubor se skládal z jedinců, jejichž blízcí využívali služby Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích, a z jedinců z okolí Prachaticka, kteří s těmito službami nepřišli do styku. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 89 respondentů. Hypotézy byly testovány pomocí kontingenční tabulky a chí-kvadrát testu a T-testu. Výzkumné šetření ukázalo, že zkušenost s hospicovou péčí hraje roli při potencionálním výběru formy hospicové péče pro respondenta osobně i při výběru pro osobu jemu blízkou. Dále ovlivňuje názor na vhodnost hospiců pro poslední dny umírajícího a promítá se do hodnocení důstojnosti smrti v hospici. Taktéž zkušenost s hospicovou péčí ovlivňuje přípravy na smrt - ti, kteří zkušenost nemají, se častěji nijak nepřipravují. Naopak zkušenost s hospicovou péčí nikterak neovlivňovala hodnocení domácího prostředí jakožto vhodného místa pro umírání. Nemá vliv ani na to, zda respondenti přemýšlejí či mluví o vlastní smrtelnosti, ani na názor na nutnost navýšení podpory a rozšíření osvěty o této péči. Taktéž nehrála roli při určování míry obav a neklidu z vlastní smrti respondenta. V otázce informovanosti respondentů o hospicové péči prokázali respondenti mající zkušenost s hospicem více vědomostí. I přesto je stále nutné podporovat osvětu o hospicové péči.
|
|
|
Postoj laické veřejnosti k problematice paliativní péče
VONEŠOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce je zaměřená na zjišťování postoje laické veřejnosti k problematice paliativní péče. Na základě stanoveného cíle byly vytvořeny následující hypotézy: H1: Postoj laické veřejnosti k problematice paliativní péče se liší dle věku. H2: Postoj laické veřejnosti k problematice paliativní péče se liší dle nejvyššího dosaženého vzdělání. H3: Postoj laické veřejnosti k problematice paliativní péče se liší na základě předchozí zkušenosti. V teoretické části práce je paliativní péče definována a rozdělená, dále je vymezeno, pro koho je určená, kde se s touto péčí lze setkat a jaké jsou nejčastější potřeby pacientů. Jsou zde také uvedeny důležitá historická data ve vývoji paliativní péče. Výzkumná část byla realizována za pomocí kvantitativního výzkumu. Sběr dat probíhal formou online dotazníků, který se skládal z 20 otázek zaměřených na paliativní péči, umírání a smrt. Výzkumný soubor tvořilo 180 respondentů. Při statistickém vyhodnocení dat byl využit Pearsonův korelační koeficient. Výzkumné šetření potvrdilo všechny 3 stanovené hypotézy. Vzhledem k věku bylo zjištěno, že starší lidé vnímají větší významnost paliativní péče, častěji ji spojují s péčí o nemocné a nemajetné, v porovnání s mladšími. Dále z výzkumu vyplynulo, že lidé s vyšším vzděláním spojují paliativní péči častěji s péčí o nevyléčitelně nemocné a péčí o celou rodinu nemocného. U poslední hypotézy bylo zjištěno, že lidé se zkušeností s paliativní péčí častěji chápou přínos péče a spojují paliativní péči s péčí o nevyléčitelně nemocné. Vzhledem k výsledkům byl zpracován informační leták, jehož cílem je přispět k osvětě tématu paliativní péče u laické populace.
|
|
|
Kardiopulmonální neodkladná resuscitace laickou veřejností
SOKOLT, Jakub
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku poskytování kardiopulmonální neodkladné resuscitace laickou veřejností. Teoretická část práce se zabývá identifikací náhlé zástavy oběhu (dále NZO) a nejčastějšími příčinami, které ji mohou způsobit. Dále se zabývá neodkladnou resuscitací (dále NR), zásadami první pomoci (dále PP) a tísňovým voláním. Velký důraz je kladen na doporučené postupy pro NR u dospělé osoby a u dítěte se srdeční zástavou. Doporučené postupy se mimo jiné zaměřují na specifické situace jako je obstrukce dýchacích cest a tonutí. Poslední část teoretické práce se zabývá automatizovaným externím defibrilátorem (dále AED) a jeho obsluhu laickým zachráncem. Empirická část je tvořena dvěma cíli. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti kardiopulmonální neodkladné resuscitace u dospělých pacientů. Druhým cílem bylo zmapovat znalosti kardiopulmonální neodkladné resuscitace u dětských pacientů. Pro empirickou část práce byl zvolen kvalitativní výzkum formou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný vzorek tvořilo 8 neselektovaných zástupců laické veřejnosti na území Jihočeského kraje a Kraje Vysočina. Výsledky byly dále kategorizovány do 13 kategorií. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že dotazovaná laická veřejnost má značné nedostatky v doporučených postupech Basic life support (BLS). Všichni dotazovaní informanti se shodli na tom, že by uvítali výukové programy, díky kterým by se u laiků zvýšila informovanost v postupech BLS.
|
|
|
Práce sestry z pohledu veřejnosti
HÁJKOVÁ, Markéta
Cílem bakalářské práce je zmapovat pohled laické veřejnosti na povolání sestry. V teoretické části se práce zabývá vývojem ošetřovatelství a sesterské profese napříč historií. Dále se práce zabývá povoláním sestry v současnosti, popisuje image a vzdělávání v dnešní době, seznamuje s obrazem sestry v médiích, včetně faktorů, ovlivňujících pohled laické veřejnosti na sestry. K prozkoumání tématu byly použity 3 hypotézy. H1: Vnímání role sester je ovlivněno pohlavím laické veřejnosti. H2: Vnímání prestiže sester je ovlivněno vzděláním laické veřejnosti. H3: Názor laické veřejnosti na povolání sester je ovlivněn mediálním obrazem. K ověření hypotéz bylo provedeno kvantitativní šetření formou dotazníku, který byl rozdán laické veřejnosti. Celkový počet zařazených dotazníků byl 195. Výsledná data byla zpracována ve formě grafů, či tabulek a vyhodnocení hypotéz bylo realizováno prostřednictvím statistiky, pomocí Pearsonova 2 testu a testu na relativní četnost. Z výsledků jsme zjistili, že laická veřejnost si jako první při pomyšlení na sestru vybaví pomoc. Dále nás zajímalo, zda je vnímání role sester ovlivněno pohlavím veřejnosti a vzhledem k rozdílům v dalších volených odpovědích, byla H1 potvrzena. Dále jsme zjišťovali, zda je vnímání prestiže sester ovlivněno vzděláním laické veřejnosti. Většina respondentů má na prestiž povolání sestry pozitivní názor. K němu se přiklonilo nejvíce z nich s nejvyšším dosaženým vzděláním střední s maturitou. Byly však dostatečně zastoupeny i ostatní kategorie dosaženého vzdělání a po vyhodnocení dat, se ukázalo, že vnímání prestiže sester není ovlivněno vzděláním laické veřejnosti. H2 byla tedy zamítnuta. V poslední hypotéze nás zajímalo, zda je názor veřejnosti na sestry ovlivněn mediálním obrazem. Většina respondentů si myslí, že média skutečně ovlivňují názor veřejnosti na sestry. H3 byla tedy potvrzena.
|
|
|
Vnímání zdraví a nemoci u laické veřejnosti v kraji Vysočina
NETOPILÍKOVÁ, Lenka
Úvod: Subjektivní vnímání zdraví a nemoci je faktorem ovlivňujícím zdravotní stav každého z nás. Mnohdy se ve zdravotnických zařízeních setkáváme s laiky, kteří neznají definice zdraví, nemoci a často ani neví, které z faktorů jejich zdraví poškozují. To v důsledku může vést k bagatelizaci potíží či přemíře využívání zdravotnických služeb. Cíle práce: Práce si klade za cíl zjistit, jak laická veřejnost v kraji Vysočina vnímá zdraví a nemoc, co dělá pro své zdraví a jak by popsala zdraví podporující a zdraví ohrožující chování. Metodika: Pro splnění cílů byla využita kvalitativní forma výzkumu pomocí polostrukturovaného rozhovoru s dvaceti informanty z řad laické veřejnosti. Výběr informantů byl záměrný dle předem stanových kritérií. Jednalo se o deset mužů a žen různých věkových kategorií. Získaná data byla posléze doslovně přepsána a analyzována. Výsledky: Ukazuje se, že vnímání zdraví a nemoci je vysoce individuální a hraje v něm roli řada faktorů. Mnohdy se představa informantů rozchází i s dostupnou literaturou. Rozdíl ve vnímání je patrný i v určení hranice mezi zdravím a nemocí. Výsledky naznačují, že lidé, kteří v minulosti prodělali nějaké lehčí onemocnění a nyní je jejich zdravotní stav v pořádku, se necítí být zdraví. Naopak informanti trpící chronickým onemocněním se zdravě cítí. Z pohledu vnímaných rizikových faktorů, které by mohly zdraví poškodit, pak informanti nejčastěji zmiňovali prostředí, ve kterém jedinec vyrůstá. Zároveň bylo zjištěno, že většina lidí pro své zdraví nedělá maximum a uvědomuje si své rezervy. Závěr: Znalost vnímání zdraví a nemoci se jeví jako velmi podstatná z důvodu potřeby edukace a prevence. V tomto směru je prospěšná zejména pro ordinace praktických lékařů, kteří se nacházejí v primární péči a velmi často své pacienty edukují a informují v oblasti zdraví a zdravého životního stylu.
|
|
|
Řádové sestry v ošetřovatelské praxi
VACHALCOVÁ, Andrea
Bakalářská práce je zaměřena na některé církevní řády a kongregace, jejichž členky pracují ve zdravotnických zařízeních v současnosti.Kvantitativně -kvalitativním šetřením byla zjišťována míra informovanosti a názory občanů na poskytování ošetřovatelské péče řádovými sestrami na území Prahy. Cílem práce bylo zjistit, jak vnímá pacient poskytovanou ošetřovatelskou péči řádovými sestrami a zda vnímá rozdíly v poskytování ošetřovatelské péče sestrami řádovými a {\clq}qcivilními``. Dalšími cíli bylo zjistit míru informovanosti pražské laické veřejnosti o řádových sestrách v praxi a jaké informace o řádových sestrách mají všeobecné sesry civilní. Z výsledků práce vyplynulo, že pacienti vnímají poskytovanou péči spíše pozitivně a bez ohledu na vlastní příslušnost k církvi. Rozdíly existují v přístupu k nemocným a duchovní útěše, kterou řádové sestry nemocným poskytují.Záměrem mé práce bylo přiblížit veskrze ateistické společnosti informace o řádovém ošetřovatelství na území Prahy a možnostech duchovních služeb ve zdravotnických zařízeních. Bylo zjištěno, že pacienti mají zájem o duchovní služby při hospitalizaci a z toho lze vyvodit doporučení pro praxi: v rámci poskytování holistické péče zintenzivnit sesterské intervence v oblasti duchovních potřeb nemocných.
|
|
|
Percepce všeobecné sestry ze strany laické veřejnosti
Chvojková, Kateřina ; Marsová, Jana (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Lenka (oponent)
Tato práce se zabývá tématem percepce všeobecné sestry ze strany laické veřejnosti. Klade si za cíl zjistit jaké je podvědomí o současné práci sestry s ohledem na kontakt s povoláním všeobecné sestry, osobní zkušenost i zkušenost blízkého okolí respondenta a s přihlédnutím k osobnostním rysům všeobecné sestry. A v neposlední řadě zmapovat faktory, které ovlivňují názory laické veřejnosti na profesi sestry. V teoretické části je věnována pozornost vymezení pojmů všeobecná sestra zvláště v souvislosti se vztahem k ošetřovatelství. Uveden je přehled a historický vývoj ošetřovatelství od počátků křesťanství až do poloviny 19. století, dále vznik a vývoj profesionálního ošetřovatelství včetně vývoje v Čechách. Zvláštní pozornost je věnována prestiži povolání včetně vlivu laické veřejnosti na její utváření a zamýšlí se nad rolí masmédií při formování veřejného mínění. V empirické části jsou formulovány cíle práce. Názorně, pomocí tabulek a grafů, pak znázorněny výsledky dotazníkového šetření. V závěrečné části jsou shrnuty výsledky výzkumu a jejich doporučení pro praxi. Klíčová slova: všeobecná sestra ošetřovatelství prestiž laická veřejnost veřejné mínění masmédia
|
|
| |
|
|
Informovanost laické veřejnosti o problematice hemoroidů
Sedláčková, Andrea ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Strnadová, Alice (oponent)
v českém jazyce Onemocnění hemoroidy, definované jako rozšířené cévní pleteně v oblasti konečníku a řitního otvoru postihuje velkou a různorodou část populace. Vznik hemoroidů je podmíněn především špatnou životosprávou, nezdravým a sedavým způsobem života, což je problémem mnoha lidí. Většinu faktorů přispívajících ke vzniku tohoto onemocnění může každý jedinec sám ovlivnit především změnou svého životního stylu. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda je laická veřejnost informována o problematice onemocnění hemoroidy. Teoretická část se zaměřuje na poznatky zabývající se onemocněním hemoroidy, jejich historickým vývojem, anatomií, příznaky, příčinami vzniku, diagnostikou, komplikacemi, léčbou a ošetřovatelskou péčí po hemoroidektomii. Závěr teoretické části je věnován prevenci hemoroidů a edukaci. V empirické části bakalářské práce bylo kvantitativním výzkumem, realizovaným formou dotazníkového šetření zjišťováno, jestli dotazovaní respondenti jsou informováni o problematice hemoroidů, zda dodržují prvky primární prevence předcházející vzniku hemoroidů, a jak uplatňují tyto prvky v každodenním životě. Dále jsem zjišťovala, z jakých zdrojů respondenti čerpají informace a zda mají osobní zkušenost s tímto onemocněním. Distribuce dotazníků byla uskutečněna v ordinacích praktických lékařů. Výzkumné...
|
|
|
Percepce vlastního zdraví laickou veřejností
Sáčková, Zuzana ; Marková, Eva (vedoucí práce) ; Podaná, Jana (oponent)
Řešeným problémem bakalářské práce je postoj laické veřejnosti k vlastnímu zdraví. Klade si za cíl zmapovat motivaci k vlastnímu zdraví, zjistit faktory, ovlivňující zdraví člověka a odhalit příčinu pasivity ve vztahu k pohlaví v menším a větším uskupení obyvatelstva. Teoretická část se zabývá definicí pojmu zdraví a je orientovaná na základní přehledy teorií, vztahující se k tomuto tématu. Dále jsou zde uvedeny determinanty, významně ovlivňující zdraví, prevence a podpora zdraví. Zvláštní pozornost je zde věnována také kvalitě života a motivaci, které také souvisejí s péčí o zdraví. Ke zkoumání problému byla zvolena kvantitativní metoda a sběr dat byl získán prostřednictvím dotazníkového šetření. Po rozboru jednotlivých otázek a komplexním vyhodnocení bylo zjištěno, že ačkoli hlavním motivem ke změně životního stylu jsou již vzniklé zdravotní potíže respondentů, přesto je právě nedostatek motivace a pevné vůle hlavními příčinami, omezujícími člověka v péči o zdraví. Význam práce spočívá v uvědomění si zodpovědnosti za své zdraví a také důsledků, vyplývajících z lhostejnosti nedostatečné péče o zdraví. Prevence je základním předpokladem pro udržení zdravého života. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.